Pavel Bobek — Lásko, mně ubývá sil (Lucille) letra e tradução

A página contém a letra e a tradução em português da música "Lásko, mně ubývá sil (Lucille)" de Pavel Bobek.

Letra

Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel, sedl za stůl a uslyšel smích,
krásná se zdála a na mě se smála, já se zeptal, jak říkat jí smím.
Jestli chceš, tak mi tykej, jak chceš mi říkej a máš-li touhu, tak líbat mne
smíš
a bílá jak svíce už neřekla více a já se jen díval, jak sedá si blíž.
A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil, vzápětí namířil k nám,
já cítil, jak blednu a dech můj se krátí, já malý byl a byl jsem sám.
To, co potom se stalo, mě úplně vzalo, měl začít a právem mě zbít,
však zničil mé plány, řek namísto rány slov pár, dodnes slyším je znít.
Řekl jí lásko, mně ubývá sil, já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
já cítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj cíl,
řekl jí lásko, mně ubývá sil.
Dál vím, že zmizel jak spadané listí, ale jeho stín nezmizel s ním,
my jsme dál tu hru hráli, ve dveřích stáli, i tam s námi stál ten stín.
Byla krásná, jak nebe, já slyšel sám sebe, jak říkám, že nepůjdu dál,
už nevím nic o ní, jen hlavou se honí těch slov pár a stín co tam stál.
Řekl jí lásko, mně ubývá sil, já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
já cítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj cíl,
řekl jí lásko, mně ubývá sil.
Řekl jí lásko, mně ubývá sil, já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
já cítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj cíl,
řekl jí lásko, mně ubývá sil.

Tradução da letra

Eu próprio entrei no corredor à noite, sentei-me atrás da mesa e ouvi risos.,
ela estava linda e riu-se de mim, e perguntei-lhe como lhe podia ligar.
Se quiseres, chama - me o que quiseres chamar - me, e se tiveres um desejo, beija-me.
permitir
e branca como uma vela dizia, e eu vi-a sentar-se mais perto.
E depois vi - o, e ele era um dos homens fortes, e depois dirigiu-se para nós.,
Senti a minha pálida e o meu hálito estava a ficar curto, era pequeno e estava sozinho.
O que aconteceu depois disso levou-me completamente, ele devia ter começado, e tinha razão em bater-me.,
mas ele destruiu os meus planos, disse algumas palavras em vez de um golpe, até hoje ouço-os soar.
Ele lhe disse: meu amor, minha força está diminuindo, eu disse a mim mesmo há muito tempo que eu era miserável,
Senti-me Rei, agora pobre estou quase, e no nevoeiro o meu objectivo está perdido,
ele chamou-lhe amor, estou a perder as minhas forças.
Depois sei que ele desapareceu como folhas caídas, mas a sua sombra não desapareceu com ele. ,
continuámos a jogar o jogo, à porta, e havia aquela sombra connosco.
Ela era linda como o céu, ouvi-me a dizer que não iria mais longe.,
Já não sei nada sobre ela, só algumas palavras e uma sombra ali.
Ele lhe disse: meu amor, minha força está diminuindo, eu disse a mim mesmo há muito tempo que eu era miserável,
Senti-me Rei, agora pobre estou quase, e no nevoeiro o meu objectivo está perdido,
ele chamou-lhe amor, estou a perder as minhas forças.
Ele lhe disse: meu amor, minha força está diminuindo, eu disse a mim mesmo há muito tempo que eu era miserável,
Senti-me Rei, agora pobre estou quase, e no nevoeiro o meu objectivo está perdido,
ele chamou-lhe amor, estou a perder as minhas forças.