Jaromír Nohavica — Kometa letra e tradução

A página contém a letra e a tradução em português da música "Kometa" de Jaromír Nohavica.

Letra

Spatřil jsem kometu oblohou letěla
Chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela
Zmizela jako laň u lesa v remízku
V očích mi zbylo jen pár žlutých penízků
Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem
Až příště přiletí my už tu nebudem
My už tu nebudem ach pýcho marnivá
Spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat
O vodě o trávě o lese
O smrti se kterou smířit nejde se
O lásce o zradě o světě
A o všech lidech co kdy žili na téhle planetě
Na hvězdném nádraží cinkají vagóny
Pan Kepler rozepsal nebeské zákony
Hledal až nalezl v hvězdářských triedrech
Tajemství která teď neseme na bedrech
Velká a odvěká tajemství přírody
Že jenom z člověka člověk se narodí
Že kořen s větvemi ve strom se spojuje
Krev našich nadějí vesmírem putuje
Spatřil jsem kometu byla jak reliéf
Zpod rukou umělce který už nežije
Šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat
Marnost mě vysvlékla celého donaha
Jak socha Davida z bílého mramoru
Stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru
Až příště přiletí ach pýcho marnivá
My už tu nebudem ale jiný jí zazpívá
O vodě o trávě o lese
O smrti se kterou smířit nejde se
O lásce o zradě o světě
Bude to písnička o nás a kometě

Tradução da letra

Vi um cometa a voar pelo céu
Eu queria cantá-la. ela desapareceu.
Desapareceu como uma corça na floresta num empate.
Só tenho algum dinheiro amarelo nos olhos.
Escondi o dinheiro na terra debaixo do carvalho.
Da próxima vez que ele chegar, não estaremos mais aqui.
Não estaremos mais aqui.
Eu vi um cometa eu queria cantá-lo
Sobre a água sobre a relva sobre a floresta
Uma morte que não se aguenta
Sobre o amor sobre a traição sobre o mundo
E todas as pessoas que já viveram neste planeta.
Vagões em clang na estação estelar
Mr. Kepler quebrou as leis do céu
Procurados até serem encontrados nos trieders Stargazer
Segredos nos nossos ombros agora
Os grandes e antigos Segredos da natureza
Que só do homem nasce um homem
Que a raiz com os ramos da árvore se funde
O sangue das nossas esperanças vagueia pelo universo
Vi que o cometa era um alívio.
Sob as mãos de um artista que já não vive
Eu subi para o céu eu queria tocá-la
A vaidade tirou-me toda a minha nostalgia
Como a Estátua de David feita de mármore branco
Levantei-me E olhei para cima.
Da próxima vez que o orgulho da vaidade chegar
Não vamos estar mais aqui, mas outro vai cantá-la.
Sobre a água sobre a relva sobre a floresta
Uma morte que não se aguenta
Sobre o amor sobre a traição sobre o mundo
Será uma canção Sobre nós e o cometa